Nina - Tomas Klus

Dnes v noci jsem ze spaní křičela tvoje jméno

Já vím, že nejsi rád, ale nejde zapomenout

Jak při každém slově přivíráš víčka

Prosím vyslyš moji zpověď, už jsme starý na psaníčka

Jsem bytost z vodních par, živa jenom z tvého dechu

Já vím, že nejsi rád a že je ti to k vzteku

Chci ti všechno říct a pak se někam schovat

Třeba pochopíš, jak je těžké nemilovat

Zase zrychlil se mi dech, jak maratónským běžcům

Co je to za příběh, bez lásky, bez milenců

Nemáš slov, patrně všechna patří jiným

Prosím proměň mě s nimi, ve sny, v gesta i činy

A já tu zůstanu, ztracené malířské plátno

Třeba se vrátíš a já zas nechám se napnout

Prosím maluj mě, tvoř, k obrazu svému

Nech mě shořet, už nikdy o nás nemluv

Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran

Jsi ten, kdo vchází nepozván

Jsi zvuk když padnou minarety, slzy múz

Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran

Ačkoli nechci, jsi ve mně uschován

Jsi zvuk když padnou minarety, slzy múz

Až splynu se vzduchem, nechám rozplakat nebe

Budu vším tím, co lidi k propasti svede

Budu Krysařovou flétnou a ozvěna v tvé duši

Pak ptáci tiše vzlétnou, by nedali tušit

Že se nebe nakloní a zapře se světem

Tvé černé svědomí poprvé promluví k obětem

Nerovných bojů tvé sebestředné války

Srdečních nepokojů, cos pozoroval z dálky

Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran

Ačkoli nechci, jsi ve mně uschován

Jsi zvuk, když padnou minarety, slzy múz

Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran

Jsi ten, kdo vchází nepozván

Jsi zvuk, když padnou minarety, slzy múz

Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran

Ačkoli nechci, jsi ve mě uschován

Jsi zvuk, když padnou minarety, slzy múz

Jsi mé úzko, jsi krev z řezných ran

Jsi ten, kdo vchází nepozván

Jsi zvuk, když padnou minarety, slzy múz