Bratislava - Stein27

Jen další šedý den, bezbarvý jak jsem chtěl mít to rád

Omámen litry vína, v krvi proudící špína, jak to mám rád

Opovrhovat sám sebou, pak splývat se stěnou

Tak jsem to míval rád, než přišel tenhle zvrat

Na sklonku sebezničení, v tom nejmenším tušení

Spadl mi do mé náruče anděl v podobě svlečený

Na kůži tuží popsaný, se srdcem v rukou vyrvaný

Na rtech mám věty, že mu všechny rány zahojím

Jak se to mohlo stát, že jsem to zrovna já?

Na světě ztracený, sám v sobě zavřený

Co ze všech možných ztrát

Dostal svojí dívku, co ve vlasech stříbro má

Den střídá noc, měsíc za měsícem, pak roční období

Stále jsme zavření ve stejném pokoji

Otázek přibývá jak vyčítek, když

Snažíš se mě držet dál od vína

Proč si nechci vzít všechno, co mi chceš dát

Víš proč nechci jít ven

Čeká tam spousta jmen

Co ti ublíží, změní na potápějící se led

Měla sis vybrat jiný svět, měla sis vybrat jiný zpěv

Snažil jsem se tě ochránit, na duši, na srdci, tak leť

Dej za mě pozdrav Pegasům, budu na tebe vzpomínat

Abych tě viděl, tak stačí vzlétnout k nebesům

Jak se to mohlo stát, že jsem to zrovna já?

Na světě ztracený, sám v sobě zavřený

Co ze všech možných ztrát

Dostal svojí dívku, co ve vlasech stříbro má