Zloděj - Olympic, Pavel Vrba, Petr Janda

Jsem tečnou co se v bodě lidí dotýká

Někdy jen stojím jinkdy pospíchám

Jsem občas trochu zloděj lidi odmykám

Když do nich kouknu málem nedýchám

Co je tam příběhů, krásně groteskních

Co je tam snů a tmavých tůní

I talent na něhu, vůle netesknit

I křídla pro budoucí únik

Jsem tečnou co je v bodě s lidmí spojená

Mé oči, sluch a řeč jsou šperháky

Tím stal se ze mě zloděj zatím bez jména

Však nejsem zloděj jen tak nějaký

Lidi odmykám klíčem souznění

Má každý člověk jiný kód

I když mi utíká, nic tím nezmění

Vždyť někde máme stejný bod

Tak se do lidí dívám rád

Různé světy jsou tam

Sám si říkávám, když jdu spát

Co já jen v sobě mám

Já našel v lidech závan snílka s géniem

I moudrost vedle příštích nadobů

Klíčem se víno stává, když si připijem

Tak občas najdu prázdnou nádobu

Rád lidi odmykám líčem souznění

Má kdyždý člověk jiný kód

I když mi unikáš, nic tím nezměníš

Vždyť někde máme stejný bod

Tak se do lidí dívám rád

Různé světy jsou tam

Sám si říkávám, když jdu spát

Co já jen v sobě mám

Tak se do lidí dívám rád

Různé světy jsou tam

Sám si říkávám, když jdu spát

Co já jen v sobě mám