Lásko, voníš deštěm - Marie Rottrova

Jde déšť a já jdu s ním

jdu městem jenž znám

a hledám stopy včerejší včerejší

jdu stejným směrem jak dřív

a vzpomínám

a všechno zdá se krásnější

Ach Lásko voníš deštěm

tady si řek

myslím že vítr tehdy vál vítr vál

jsou to už stovky let

kabát si svlék

a byl mi velký ale hřál

krásná Lásko

Jak dlouho dlouho ještě

půjdu ti vstříc

člověk je velmi krátce živ krátce živ

má Lásko voníš deštěm

jsi z plískanic

však hřeješ stejně jako dřív

I déšť jak dřív je stejný

i já já jsem táž

Jen cosi skříplo v orlojích v orlojích

Byls tu a stále jsi jenom se ukrýváš

Jdu deštěm ve tvých šlépějích

ó má Lásko