Pohanská - Jelen, Vu Thao Chi

Život to je prach,

a slunce na vlnách,

sníh a špína.

Cukr střídá bič,

otupělost chtíč,

jsme pot a hlína.

Když se blíží noc,

máš v žilách pohanskou krev,

když se blíží noc,

už slyšíš bubny a zpěv.

Jak tančí tmou,

jak tančí tmou.

Špatně v noci spíš,

a nejsi o krok blíž,

tvůj sen se ztrácí.

Další krásnej den,

ti vykvet za oknem,

chceš dál než lítaj ptáci.

Když se blíží noc,

máš v žilách pohanskou krev,

když se blíží noc,

už slyšíš bubny a zpěv.

Jak tančí tmou,

jak tančí tmou,

jak tančí tmou,

jak tančí tmou.

Den nás rozdělí,

sklem a ocelí,

ostnatým drátem.

Ďábel ve stroji,

ti srdce rozkrojí,

rezavým dlátem.

Když se blíží noc,

máš v žilách pohanskou krev,

když se blíží noc,

už slyšíš bubny a zpěv.

Jak tančí tmou,

jak tančí tmou,

jak tančí tmou,

jak tančí tmou.

To co cítíš, to co vidíš,

to co slyšíš, jinak vnímáš,

to co hledáš, a co si hlídáš,

to co říkáš, a co si zpíváš,

co otvíráš, co zavíráš,

odkuds přišel, a kam se díváš,

kde jen stojíš, a kudy lítáš,

pro co žiješ, a proč umíráš?