Jak mám spát - Helena Vondráčková

Mám prý spát

hlavu na polštář,

noc mi dar ticha slíbí,

pošle sen a sen je vlídný lhář.

Mám prý spát,

se mnou vlastní stín,

ten mi tvář nepolíbí,

nenaplní prázdný klín.

Jak mám spát,

když věčně mi schází,

nepřichází

ten, kdo by měl mě rád.

Jak mám spát,

když nikdo mi ráno,

dobré ráno,

nepřijde přát.

Patnáctkrát

už doč'tla jsem stránku,

místo spánku

musím se ptát a ptát,

jak mám spát,

když věčně mi schází,

nepřichází,

kdo mě má rád.

Mám prý spát,

což je ovšem kříž,

neboť On znenadání

přišel sem,

jde ke mně blíž a blíž.

Mám prý spát,

to je snadné říct,

když se On ke mně sklání,

rozum ztrácím

čím dál víc.

Jak mám spát,

když vedle mne dýchá

moje pýcha,

ten, kdo teď má mě rád.

Jak mám spát,

když on zčista jasna

jitra krásná

přišel mi přát.

Patnáctkrát

dík jemu a vánku

místo spánku

musím se ptát a ptát,

jak mám spát,

když noc voní kvítím

a když cítím,

že mě má rád.